Deadwood už zdaleka není, co býval. Z ilegálního pohraničního hnízda, které se zmítalo v bezpráví a násilí, se mění ve skutečné prosperující město. Začínají se tu objevovat i takové vymoženosti a známky civilizace, jako je telegraf - pochopitelně k velké nevůli zejména Ala Svearangena, který cítí, že se mu vláda nad městem pomalu ale jistě vymyká z rukou. A co víc, o Deadwoodu se má zřejmě v budoucnosti rozhodovat i jinde, než na jeho vlastní půdě. Nové územní rozdělení do okresů a jmenování komisařů je první, sice prozatím vzdálenou, nicméně přece jen nebezpečnou vlaštovkou. A k tomu ke všemu se šerif Seth Bullock, místo aby bděl nad pořádkem ve městě, utápí v hlubokých očích krásné Almy Garrethové. Takhle už to prostě nejde dál.

Ti dva by měli držet spolu: designovaný šerif Seth Bullock, a nekorunovaný vládce Deadwoodu Al Swearangen. To by se ovšem do jejich vztahu nesměly plést osobní záležitosti. Jenomže rvačka, byť sebetvrdší, nikdy nic nevyřeší. Ví to Seth a uvědomuje si to i Al. Právě tak jako to, že v zájmu udržení pořádku ve městě i svých vlastních výhod by měli táhnout za jeden provaz. Zejména teď, kdy se kdesi daleko stahují mraky a všechny čekají těžké časy. Ostatně co je lepší? Udělat malý ústupek a udržet si vše, co člověk dosud vybudoval a získal, nebo to vše - a ještě pro cosi tak pofiderního, jako je chlapská hrdost - ohrozit?

Tam, kde je co ukořistit, tam není nikdy o supy nouze. Do Deadwoodu se v prvopočátcích jeho existence slétali hlavně ti, řekněme, menšího kalibru: zlatokopové, grázlové všeho druhu, prostitutky. Jenomže zvěsti o bohatství zdejších nalezišť se už zřejmě dostaly i k uším daleko větších dravců, než jsou ti zdejší chudáci. Lidé jako důlní magnát George Hearst se ovšem v zájmu svých cílů neuchylují k hrubému násilí, kterým se až dosud v Deadwoodu řešilo téměř vše. Metodou nejúčinnější bývá zpochybnění všeho. Bonity nalezišť, oprávněnosti jejich vlastníků na jednotlivé claimy... Za jiných okolností by Al Swearangen už dávno vyrazil do boje. Jenomže ten tvrdý chlápek Al se teď svíjí v bolestech na zemi a jeho ohrožené království se pomalu začíná rozpadat.

Fámy, fámy, fámy... Který rozumný člověk by jim věřil, že. Jenomže na druhou stranu zase, není šprochu... Ostatně na tom, že se mají přerozdělovat claimy, že vlastnictví některých z nich bude zpochybněno a že tu vůbec možná nezůstane kámen na kameni, asi přece jen něco bude. Proč by sem jinak přijížděl komisař Jarry? Proč by Hearstův člověk Wolcott obcházel jednotlivá naleziště? Tolik událostí hýbe Deadwoodem, a jeho nekorunovaný pán a vládce Al Swearangen o nich nemá ani tušení. Neboť jediné, co je teď Al schopen vnímat, jsou ty příšerné bolesti, způsobované jeho ledvinovými kameny, a nadcházející operace, které se doktor Cochran bojí možná víc, než jeho nebohý pacient.

Konec dobrý, všechno dobré, řeklo by se, i když Al Swearangen by si ten "dobrý konec" svojí nemoci určitě představoval trochu příjemněji. Zatím jej pořád ještě ze všeho nejvíc zajímá jeho rozbolavělá tělesná schránka, nicméně i do ní už začínají pronikat zvěsti o tom, co vše se v Deadwoodu odehrálo v době, kdy nebyl schopen to vnímat. A nejsou to zvěsti právě potěšující: osobní přítomnost komisaře Jarryho, prohlášení Yanktonu ke claimům... Al si, ač nerad, začíná uvědomovat, že časy se změnily a on už asi nikdy nebude v Deadwoodu tak neomezeným pánem, jako kdysi. Je jen třeba zachránit, co se zachránit dá.

Deadwood se civilizuje, to je málo platné. Nejnovějším důkazem toho je i založení banky. Neboť tam, kde funguje tak důvěryhodná a civilizovaná instituce, jakou bezesporu takovýto finanční ústav je, tam už přece není místo pro bezvládí, násilí, zlatokopectví toho nejhrubšího zrna. O nebývalém pokroku městečka svědčí konečně i dlouho očekávaný příjezd učitelky, a našlo by se jistě ještě pár dalších, zcela nezpochybnitelných znaků. Jenomže... jenomže ďáblové minulosti se nedají tak snadno vymýtit. A skrytí démoni pochybných existencí, které tenhle tábor přitáhl jako můry světlo, o sobě ještě občas dají velmi hlasitě vědět.

Wolcott je psychopat, o tom není nejmenších pochyb. V každé normální společnosti by musel za trojnásobnou brutální vraždu skončit přinejmenším za mřížemi, ne-li rovnou na popravišti. Jenomže Deadwood ještě zdaleka není "normální společností", a Wolcott není bezvýznamným nýmandem, s nímž by bylo možno vyřídit si jednou provždy účty. Je zástupcem muže, jehož slovo může mít pro budoucnost města rozhodující význam. I proto je zapotřebí - a Al si to velmi dobře uvědomuje - vyřídit celou tuhle nepříjemnou záležitost co možná nejdelikátněji a nejnenápadněji.

Jestli je něco nanejvýš aktuálně na pořadu dne, pak je to budoucnost města. A ta závisí na tom, ke kterému státu bude připojeno. Zájemců je víc, nejvíc si na ně pochopitelně brousí zuby Dakota. Alovi je jasné, že tak bohaté a perspektivní místo by rád schramstl kdekdo. A ví také, že jestli z celé téhle tahanice může a má Deadwood i on sám něco vyzískat, pak je to právě v téhle chvíli. Odjakživa sice daleko raději řešil věci rázně, rovnou a bez skrupulí. Jenomže kdo chce s vlky býti... A Al je v používání všech možných metod, vedoucích k jeho cíli, víc než učenlivý.

Jak vzdálené jsou doby, kdy byl Deadwood od civilizace odříznutým táborem, jehož jedinému pánu a vládci se nikdo, komu byl život milý, neodvážil vzdorovat! Tehdy Al věděl předem o každém hnutí, o všem, co se kde šustlo. Dnes je bohužel jiná doba, ty nejdůležitější věci se dějí někde jinde, jaksi mimo něj. Jenomže nedá-li se pokrok zastavit, je možno jej alespoň využít, že. Takový špion, vhodně umístěný k tomu odpornému přístroji, zvanému telegraf, může člověku prokázat neocenitelné služby. A intrika, uplatněná ve správný čas na správném místě taky není zcela bezvýznamnou zbraní.

Tragédie sbližují, lidé při nich k sobě mají jaksi blíž, jakoby cítili potřebu se navzájem podepřít, podržet. Naposledy - a vlastně poprvé - zažil Deadwood něco takového za nedávné morové epidemie. Smrt a pohřeb malého Williama Bullocka se sice co do rozměru a významu nedají s morovou ranou srovnat, účinek na městečko a jeho obyvatele je však velmi podobný. Jakoby každý podvědomě cítil a svou účastí chtěl vyjádřit, že tohle se nemělo stát. Ani Al Swearengen pochopitelně není tak docela bez srdce. Nebyl by to ovšem on, kdyby nedokázal využít i téhle smutné události.

Jsou v životě lidí i měst dny, jejichž význam přesahuje jedno konkrétní datum. A jeden takový den nastal v Deadwoodu právě dnes. Den, v němž se má stát mnoho událostí - radostných i, řekněme, méně veselých.